Sever ostrova
Oblasti na severu ostrova s bohatými kulturními tradicemi patřily kdysi dávno k nejbohatším územím Korsiky. Ovocné a zeleninové zahrady, půvabné vesnice, výstavné kostely a rodová mauzolea o tom dodnes vydávají svá svědectví. Nyní však mnoho mladých rodin a zájemců o práci odjíždí na francouzskou pevninu nebo do turistických center na pobřeží, takže dnes musí některé obce doslova bojovat o přežití.
Korsický přírodní park
Úzký pruh nejdivočejší hornaté části ostrova v prostoru záliv Porto - Monte Cinto - Corte - Zicavo - Zonza. 15. 5. 1972 byl založen Národní park Korsika, který dnes zaujímá plochu asi 2 500 km2. Jeho úloha spočívá především v ochraně přírody a ve zlepšení hospodářské a turistické infrastruktury ve vnitrozemí ostrova.
Bastia
50 000 obyv.
Největší město na Korsice. Na rozdíl od Ajaccia je spíše centrem obchodu, se starým a novým přístavem, letištěm (Bastia-Poretta) a nevelkým průmyslem (potravinářským a kožedělným). ...více »
Corte
5 693 obyvatel
Město a pevnost, největší ve vnitrozemí Korsiky. Leží na skalním ostrohu pod hradem nad řekou Tavignano. Dolní část města (kolem náměstí Paoliho) sleduje ulice k Bastii a Ajacciu. Strategický význam pevnosti sahá do nepaměti. Město vzrostlo v 15. st. Středisko zemědělské oblasti. Vynikající východisko do hornatého vnitrozemí. V paláci National je umístěno Muzeum korsické historie. Rozhled z vyhlídky u hradu. ...více »
Serra di Pigno
Jedním z nejkrásnějších vyhlídkových bodů ostrova je Serra di Pigno (961 m, 4 km od Col de Teghime), kam dojedeme po frekventované silnici a z něhož vidíme dolů na Bastiu, Etang de Diane a na záliv Golfe de St-Florent. Podobně krásnými vyhlídkovými body jsou Moulin Mattei u Centuri (3 mlýny) a věž Senecas u Col de Santa Lucia. Sedlo Col de Teghime (536 m n.m.)
Cap Corse
(Kap Kórs). Cap Corse je toho obzvláště naléhavým důkazem, především jeho nejsevernější část. Macchií zarostlé zahradní terasy, rozpadlé kostely a domy a v neposlední řadě horské svahy sužované lesními požáry dotvářejí obraz krajiny. A přesto návštěva severního výběžku Korsiky, který nabízí vedle malebných vesnic, jako jsou Erbalunga, Sisco, Centuri-Port, Pino a Nonza, i několik tichých pláží mezi obcemi Macinaggio a Barcaggio, se vyplatí. Úzký poloostrov v délce asi 40 km severně od Bastie. Je široký 12 - 15 km, vyplněn horským hřebenem jurského stáří. Řada jeho vrcholů vystupuje nad 1 000 m a poskytuje rozhledy k oběma pobřežím (Monte Stello, 1 305 m). Na jihu končí poloostrov v průsmyku Teghime (548 m). Západní pobřeží je mnohem příkřejší a spadá prudce k moři. Svahy poloostrova, často rozšířené umělými terasami, jsou porostlé olivovníky, ovocnými stromy a zejména vinnou révou.
Monte Stello
Oblíbený vrchol na mysu Cap Corse(1 307 M). Výchozí bod - parkoviště ve středu Pozzo (277 m), příjemné vesnice nad Erbalungem, na východním pobřeží Cap Corsa. Časový rozvrh: Pozzo - Bocca di Santa Maria (2,5 h), Bocca - Monte Stello (0,5 h), sestup 2,5 h, celková doba chůze 5,5 h. Výškový rozdíl 1 030 m. Lehká turistika, která vyžaduje kondici a smysl pro orientaci (modré značení, později kamenní mužíci). Z vrcholu Monte Stello se otevírá grandiózní výhled na krajinu severní Korsiky a na Cap Corse.
Punta Mortella
Procházka k nedotčeným písečným zálivům v Agriatech. Výchozí bod: parkoviště u přístavu v St-Florentu, v nejrušnějších a nejpříjemnějších lázních na severu ostrova. Časový rozvrh: St-Florent - pláž Fornali (1 h), pláž Fornali - pláž Santu (1 h), pláž Santu - maják (0,5 h), zpáteční cesta 2,5 h, celková doba 5 h.
Haute - Corse
(Ót Kors), Horní Korsika 4 666 km2, 137 tis. obyvatel k 1. 1. 1990., 29 obyv./km2 Department je převážně vysočinný, na západě až velehorský (Monte Cinto s 2 706 m n.m. je nejvyšší horou celé Korsiky). Při celém východním jen velmi málo členitém pobřeží se však rozkládá nížiny, která na severu, pod kopcovitou Castaniccií, je užší než na jihu, kde se rozkládá nížina Alerijská. Ještě v nedávné minulosti nehostinná, bažinatá nížina s dunami a lagunovými jezery se během posledních 20 let kultivuje a postupně mění kraj s typickým středomořským stromovím a vinicemi. Ve vnitrozemí se sice na některých místech ještě udržely dříve krásné borové či kaštanovníkové lesy, ale většinou stáda koz a ovcí už dávno změnila vegetaci v neprostupný maquis (makchie). Pobřeží teprve čeká plné lázeňské využití. Turisticky významnými lokalitami jsou daleko na sever vysunutý Cap Corse, étangy Diane a Urbino a Portský záliv s pobřežními rezervacemi Scandola a Girolata (v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO). Department se s jiho-korsickým sousedem podílí na Korsickém oblastním přírodním parku. Ze stavebních památek jsou pro department příznačné hlavně památky z románského období. Nejznámější stavbou je katedrála v Saint-Florentu.
Niolo
(Nijolo). Krajina zaujímající nejvýše položené území v nitru Korsiky, východně od průsmyku Col de Vergio (1 464 m) a západně od města Corte. Jejím jádrem je kotlina při horním toku řeky Golo, obklopená horami, jejichž skalnaté vrcholy často vystupují nad 2 000 m, spolu s nejvyšší skupinou masívu Monte Cinto (2 710 m). Někdy se k ní řadí i dlouhé údolí říčky Asco. Vysoká poloha, horské podnebí a nedostatek úrodnějších půd omezují hospodářství na chov ovcí a koz a využívají některých lesů. Osídlení je nepatrné a prakticky zde neexistuje větší město. Hlavním sídlem je Calacuccia, popř. Asco; obě jsou východiskem turistických cest do velehorských oblastí.