Corte

5 693 obyvatel

Město a pevnost, největší ve vnitrozemí Korsiky. Leží na skalním ostrohu pod hradem nad řekou Tavignano. Dolní část města (kolem náměstí Paoliho) sleduje ulice k Bastii a Ajacciu. Strategický význam pevnosti sahá do nepaměti. Město vzrostlo v 15. st. Středisko zemědělské oblasti. Vynikající východisko do hornatého vnitrozemí. V paláci National je umístěno Muzeum korsické historie. Rozhled z vyhlídky u hradu.

Place Paoli - spojuje starobylé horní město s novými částmi dolního města. Hlavní tepna Corte třída Paoli. Bronzová socha Pascala Paoli z r. 1864, žil v 18. st., založil přístav (1758) aby konkuroval Calvi, obchodník, který posiloval význam Korsiky proti Janovanům.

Po třídě Paoli, po 100 m doleva ke kapli sv. Kříže. Kaple sv. Kříže - nádherný interiér, obdoba oratoří sv. Rocha a Nepo-skvrněného početí z Bastie. Podlaha ze šedého mramoru. Působivý barokní oltář. Malé italské varhany. V kapli se vždy 5. prosince konaly volby „obecních otců“, kteří řídili obec.

Dále podél citadely ulicí Colonel-Feracci se starými domy - nalevo č. 11 styl italského paláce s monumentálním schodištěm.

E - fontána čtyř kanónů, postavená za Ludvíka XVI. kvůli pitné vodě.

Schody k citadele - otevřena nedávno, je tam současné místní umění, 1962-1983 okupována cizineckou legií. Opevnění ve dvou úrovních. Zbytky hradeb a věž z r. 1420. Výhled na celé staré město.

Náměstí Poilu (F), č. 1 - narozen tam v r. 1768 Josef Bonaparte, bratr Napoleona, budoucí španělský král. Bonapartovi tam žili asi 1 rok, o 10 let později se tam narodil Arrighi de Casanova - císařský generál, které Napoleon učinil vévodou Padov-ským.

Národní palác (K) - dědictví jedinečné janovské občanské architektury na Korsice. Sídlo korsické vlády v l. 1775-1769. Dnes výzkumné centrum korsických vědců a humanistů.

Schodištěm k Belvedéru - nejstarší část pevnosti z 15. st., z něho krásné panorama. Schody z něj vedou až k Tavignanu.

Kostel zvěstování (D) - původně zde byl rodný dům sv. Theophila. Začal se stavět v r. 1450. Na fasádě šedé pilastry, uvnitř pěkná dřevěná kazatelna z františkánského kláštera, varhany z 18. st.

Náměstí Gaffori, B - dům generála Gaffori, před domem jeho bronzová socha z r. 1901. Reliéfy na soklu připomínají dva bravurní činy jeho manželky Faustiny při dobývání citadely.

Radnice (H) - starobylá, v parku, uvnitř fresky připomínající život Pascala Paoli a Korsiky.

L - socha generála Arrighi de Casanova - bronzová, od sochaře Bartholdiho (autor Sochy svobody v New Yorku, rodák z Colmaru ve Francii).

V Corte nás očekávají dvě z nejznámějších horských údolí ostrova, údolí Restonica a údolí Tavignano uzavřené pro moto-rová vozidla. Okouzlující borové lesy, zurčivý křišťálový potok a jedinečná kulisa hor vytváří zvláštní půvab údolí Restonica. Toto romantické údolí - jakoby vystřižené z obrázkové knihy - mezi Corte a jezery Melo a Capitello se těší čilému turistic-kému ruchu - bez přehánění jej lze považovat za nejkrásnější horské údolí ostrova. Kvůli někdy poněkud chaotickému provo-zu na úzké silnici byste se do údolí Restonica měli vydat už brzy ráno, jinak se výlet rychle změní v pravé utrpení. Zkušení turisté by neměli v žádném případě vynechat atraktivní túru na Monte Rotondo, druhý nejvyšší vrchol ostrova.

Tavignano (80 km), přivádějící své vody od masívu Rotonda přes Corte k Alerii. Vodní toky vyhloubily ve skalách divoké rokle a soutěsky, které patří k nejvyhledávanějším zajímavostem na ostrově.

Gorges de la Restonica (Gorž d la Restonika). Kaňonovité údolí bystřiny Restonica (pramení v okolí jezera Lac de Melo pod vrcholem Monte Rotondo), která se vlévá do řeky Tavignano u Corte. Nově vybudovaná úzká, ale dobře sjízdná silnice (ne pro autobusy ?) sleduje dnes údolí asi 20 km jihozápadně od Corte a zpřístupňuje tak jeho nejzajímavější část i les (Foret de Restonica).